Kongres Přírodních zahrad

Vystudovala jsem zahradnictví - ovocnářství.  

Už od školy se mi nelíbil konvenční přístup k zahradám za hojného doprovodu postřiků, umělých hnojiv a přílišných zásahů do obdělávaného prostoru.  Nechtěla jsem obdělávat, ale opečovávat. Což se dlouho zdálo nereálné, protože jsem se nedokázala před staršími z rodiny prosadit. Zahrada se postřikovala i doma...

A tak jsem studovala témata přírodní zahrady a permakultury ještě dlouho před tím, než jsme si s mužem koupili vlastní zahradu.. 
A když se to stalo, naplnil mě pocit blaženosti...

"Tahle zahrada bude přírodní... Bude respektující, harmonická a v souladu s životem samým. A bude jedlá, efektvní a krásná zároveň." A pustili jsme se do toho.
A ONO TO FUNGUJE.

V tématu SMÍŠENÉ KULTURY si řekneme, proč a jak kombinovat rostliny na záhonech, co s čím se vzájemně podporuje a které rostliny se nesnesou. 
Dostanete taky tabulku VHODNÍ SOUSEDÉ ke stažení 

V tématu EXOTI V ZAHRADĚ se podíváme na exotické rostliny, které se hodí do českách zahrad. Podíváme se na to, pro co se pěstují a jaké mají nároky na pěstování. Můžou nám hodně pomoct v době, kdy se u nás významě mění klima. 

V tématu VYSOKÉ ZÁHONY se podíváme na to, kdy se vysoké záhony hodí, kdy ne a jak postupovat, aby pro nás byly přínosem, ne starostí navíc. 

Permakulturní zahradnice, bylinářka a lektorka na volné noze . Žije permakulturou od roku 1995, zakládá zahrady a komunitní weby, sbírá divoké i kulturní plodiny, z některých vaří ajurvédské masti a nejraději uchovává osivo starých a vzácných odrůd. V současnosti koordinuje Akademii permakultury ČR.

„Nebýt součástí problému je tím nejlepším řešením. “

Lidský hnůj

Používání kravského, koňského, kozího, nebo slepičího hnoje je pro nás v přírodní zahradě přirozené, nad tím se nikdo nepozastavuje. Ale když se řekne "lidský hnůj", většina lidí si vůbec nedokáže představit jeho reálné používání v praxi. Je to hygienicky nebezpečné? Existují pravidla, jak lidský hnůj bezpečně používat? Proč se do takového kontroverzního tématu vůbec pouštět? I to se dozvíme v tomto rozhovoru.

Mýty permakultury

Permakultura si v našem kraji právem získává větší a větší oblibu. To je pro naši krajinu skvělé. Ukazuje se však, že mnohé návody a postupy z knih u nás zase až tak dobře nefungují. Jak má vypadat permakultura pro českou zahradu? Ze kterých knih se dá čerpat, aby to pro nás bylo v praxi použitelné? Nejlepší je mluvit o tom s člověkem s mnohaletou praxí s permakulturními zahradami v Česku.

Jsme šestičlenná rodina, ve které stojí radost ze života a zdravý životní styl na prvním místě.

Naší vášní jsou divoké byliny a všechny možné způsoby jejich využití. Soustřeďujeme se nejen na detoxikaci organizmu, ale i na psychickou rovnováhu naší a našich dětí.

S lidmi sdílíme naše letité zkušenosti s divokými bylinami, detoxikací, fermentací a zdravým stravováním. V roce 2020 jsme pořádali online kongres "Uzdrav se" s 30 předními českými a německými odborníky v oboru celostního zdraví, kterého se zúčastnilo 10 tisíc diváků, a který inspiroval mnoho lidí k akci směrem ke zdraví. 

"Naší vizí je, podpořit vás vzít zdraví a život opět do svých rukou. Tím plně vezmeme i zodpovědnost nejen za náš zivot, ale i za celou naší planetu!"

Zahrada za plotem

I lidé, kteří žádnou zahradu nemají můžou hojně využívat dary přírody. Nejel léčivé byliny, ale tolik prospěšnou divokou stravu. Příroda je daleko víc jedlá, než jste si kdy mysleli. 

Žiji s rodinou v roubence u lesa. PO vysoké škole jsem coby zahradní architekt projektovala zahrady hlavně podle kompozičních pravidel, trendů a nároků na údržbu.

Teď se 3 malými dětmi tvořím zahrady inspirované přírodou. Takové, co děti (za)baví a zároveň pro ně budou bezpečné. Lidé sami nejlépe vědí, co od zahrady očekávají, jaké jsou jejich sny a přání. A tak je provádím krok za krokem k zahradě jejich srdce.

Jedovaté rostliny v zahradě

Jedovaté rostliny se vyskytují prakticky v každé zahradě. (třeba rajčata, nebo brambory).  Je ale dobré vědět, kterým bychom se měli opravdu vyhnout, když máme malé děti a ze kterých si nemusíme dělat vrásky. 

Věnuji se vzdělávání v oblastech krajinné a systémové ekologie, organickému pěstování a permakultuře. Nejvíce se zaměřuji na přirozené včelaření, šlechtění včel a rostlin, horké kompostování a zvelebování krajiny výsadbami stromů a keřů pro opylovatele.

Naše rodina pečuje o více než 4 ha zahrad, sadů a menších polí na Jižní Moravě. Na těchto pozemcích můžeme zkoušet, ověřovat a pozorovat nové nápady a postupy a přenášet zkušenosti do pěstitelské praxe. V naší dílně vyrábíme úly vhodné pro přírodní včelaření a v ateliéru projektujeme a vytváříme design výsadeb pro hospodářské pozemky.

Přirozené včelaření

Přirozené včelaření je přístup ke včelám, který hledá a nalézá oboustranně vyrovnaný a dlouhodobě udržitelný vztah mezi člověkem a včelstvem. Jedná se o styl, který vychází z biologie a ekologie včely medonosné, znalostí její evoluční historie a čerpá inspiraci z bohatých zkušeností místních včelařů po celém světě. Člověk má možnost poznávat včely a svou krajinu de novo skrze jedinečné zážitky díky tomu, že jim umožní projevit se v přirozenějších podmínkách a okolnostech. Včely na všechny otázky v oboru včelařství již znají nejlepší odpovědi, tak je tímto způsobem můžeme nechat opět promlouvat.

Horké kompostování

To, co jednou žilo, se skrze kompostování stává opět živým.

Kompostování je proces přeměny, recyklace a upcyklace biologicky rozložitelného materiálu s výsledným produktem - kompostem - ideálně humózním, voňavým substrátem plným živin, které jsou dostupné rostlinám ve vyváženém poměru. Teplo je pro správný průběh kompostování zcela zásadní a kompostová hromada by jej měla produkovat v dostatečném množství za pomoci mikroorganismů. Založit horký kompost můžeme i v malém objemu, z rozmanitých vstupních surovin a od větších objemů dokonce jímat nadbytečné teplo a vytápět s ním stavby, skleníky nebo fóliáky.

Jsem mámou tří dětí a dokonce i mladou babičkou dvou vnoučátek Pepíčka a Kristýnky. Spolu s nimi a hlavně s mým milovaným mužem, vytrvale budujeme své zahradní štěstí.

Mou celoživotní vášní a závislostí je zahradničení. Tomu se s láskou věnuji od útlého dětství a nyní je mou profesí. Vystudovala jsem Zahradní inženýrství na Zahradnické fakultě v Lednici a svou vášeň teď uplatňuji nejen na své zahradě, ale i na zahradách mých zákazníků.

Ve své profesi zahradnice a zahradní designérky jsem pomohla mnoha a mnoha lidem přetvořit jejich zahradu na oázu krásy, klidu a hojnosti.

A jelikož jsem žena, rozhodla jsem se zaměřit právě na ženy a ženský přístup k zahradničení. My ženy máme v sobě přirozenou potřebu tvořit okolo sebe krásno, stejně jako zdravě nasytit svou rodinu.

A proto ráda doprovázím Ženy na cestě k zahradnímu štěstí.

Nejkrásnější trvalky na slunce i do stínu 

Pohled na rozkvetlý záhon potěší snad každého člověka a pokud ho má na své zahradě, může se jím těšit několikrát denně. V přírodních zahradách mají trvalkové záhony své pevné místo. Kromě příznivého vlivu na náladu majitele zahrady také přivádějí do zahrady spoustu hmyzu, dají se zakládat na jakémkoli stanovišti a jejich efekt se dostaví opravdu brzy. Mohou být zajímavé 12 měsíců v roce a k tomu jsou do značné míry nízko údržbové. Kdo by toto ve své zahradě nechtěl? 

Jsem magistra farmacie a vášnivá bylinkářka. Mám tři malé děti a určitě aspoň třistatřiatřicet velkých snů. Jedním z nich je pomáhat lidem na cestě k jejich pevnému zdraví a životní pohodě. A protože jsem žena činu, uskutečňování tohoto snu je mojí hlavní pracovní náplní. Založila jsem online projekt, ve kterém pořádám kurzy o léčivých rostlinách, józe a ajurvédě.

Baví mě inspirovat se v hloubkách bylinářských tradic a předávat dál postupy ověřené moderní vědou.

Tinktury a masti po domácku

Vypěstuješ nebo nasbíráš každý rok nějaké bylinky, ale umíš je jen nasušit na čaj? Zkoušela jsi nakládání do oleje nebo domácí mast, ale nadšená z toho byla jen plíseň? V tomto rozhovoru se dozvíš základní pravidla přípravy rostlinných tinktur a mastí. Koloikaprocentní má být alkohol. Kde ho sehnat ve vysoké kvalitě. Jaký tuk použít jako základ masti. Co je to krém. Emulgátor není terminátor. A naučíš se také připravit si vlastní měsíčkový olej, kterým ošetříš podrážděnou kůži dospělých i dětí a tinkturu z třapatky pro posílení imunity.

Nadšenou uživatelkou ploskorezů již přes 17 let. Má zkušenost s ploskořezem jak na úrodné černozemi a na písku pouště na Ukrajině, tak na horském pozemku v Bílých Karpatech.

Spolu se svým manželem Petrem Ch. Hradilem se ploskořezy zabývají s nadšením a v přesvědčení, že tím prospívají Člověku a Zemi.

Se svými sedmi dětmi stavějí svůj rodový statek, budují svou soběstačnost.

Ploskořez - bájný zahradní nástroj z Ruska.

Ploskořez je zahradní nástroj, který si velmi pochvalují zejména majitelé přirodních a permakulturních zahrad. Mnozí ho považují za nenahraditelného multifunkčního pomocníka při opečovávání zahrady. 
Pohovoříme o tom, co to je ploskořez, proč je tak oblíbený a k čemu vůbec slouží.  Podíváme se na jeho různé varianty a na to, jak se vyznat v tom, který typ na co je, jaký typ je nejvhodnější pro vaše podmínky.  Věříme, že když zkusíte s ploskořezem pracovat stejně jako my, nepustíte ho z ruky.

Jsem máma tří dětí, biolog a majitelka jedné velmi přírodní zahrady a jednoho experimentálního políčka, kde se pokouším o produkci zeleninových biobedýnek. Kromě snahy vyjít se všemožnou havětí po dobrém a přivolávání deště se nejradši věnuji pěstování mnoha druhů rajčat, dýní a především netradiční zeleniny a ovoce.

Lufa

Lufa je exotická rostlina, která se v plné zralosti dá využít jako přírodní houba na mytí nádobí, nebo těla. Její pěstování ale není jednoduché a ne každému se onu houbičku podaří vypěstovat. S Lucií se podíváme na to, jak si lufu vypěstovat od semene až po sklizeň. Hlavní bude fígl, který potřebuje semeno lufy, aby bylo vůbec bylo možné začít.

Vystudovala permakulturní design a aplikuje ho v praxi. Věnuje se tématům soběstačnosti a samoudržitelnosti. S tím souvisí i hospodaření s vodou na pozemku. 
Rozhodla se zpropagovat v Čechách prastarý způsob zavlažování rostlin v zahradě pomocí hliněných nádob zvaných Olla. 
Miluje vše, co podporuje přirozené procesy v zahradě a tím je i Olla. 

Po letech toulání Evropou a sbírání zkušeností  s mezinárodním dobrovolnictvím a výrobou bretonského cidru jsem se vrátil zpět na domovské Tišnovsko, kde pomáhám v klášteře Porta coeli spolu s dobrovolníky sestrám cisterciačkám obnovovat staré vysokokmené sady a vyrábět místní speciality z ovoce. Spolu s tišnovským spolkem Hojnost usiluji o potravinovou suverenitu a podporu lokálních spotřebitelských řetězců.

Jak si vyrobit vlastní biouhel

Na začátku čištění starých sadů od náletových dřevin jsme stáli před otázkou, co s obrovským množstvím dřeva a haluziny, které ze sadů získáme. Tak trochu v nouzi jsem oprášil vzpomínku na studia na brněnské environmentalistice a vyzkoušeli jsme z větví pálit biouhel - dřevěné uhlí, které slouží primárně nazlepšování vlastností půdy. Biouhel je porézní materiál, který dokáže zlehčovat půdy a zvyšovat jejich schopnost vázat vodu a živiny a navíc poskytuje úkryt mikroorganismům. Bonusem v čase klimatické změny je pak to, že pálením biouhle pomáháme vázat v půdě vzdušný uhlík a tím snižovat obsah skleníkových plynů v atmosféře. Metoda pálení biouhle je geniálně jednoduchá a rád se o ni podělím.

Jmenuju se Denisa Šimlová. Jsem nadšená fermentační experimentátorka a vášnivá sběračka jedlých darů přírody. Věřím v domácí jídlo, přírodní hojnost a malé krůčky k soběstačnosti. Přestěhovali jsme se z Prahy na Kokořínskou do staré roubenky, kde neustále zkoumám, co jedlého a léčivého u nás roste a jak to můžeme tradičními i moderní způsoby zpracovávat. S radostí a nadšením o tom píšu jako "Divoženka v kuchyni" na sociálních sítích a na www.divozenkavkuchyni.cz. Pořádám živé i on-line kurzy kvašení zeleniny, bylinek a ovoce a jedlé procházky.

Kdoulovec - český citron

Pojďte si díky kdoulovci rozšířit chuťové i samozásobitelské obzory! Kdoulovec se hodně pěstuje pro své nádherné květy, málokdo ale ví, že jeho plody jsou jedlé a můžeme s nimi snadno nahradit citrón. V dalším aromatickém a kyselém rozhovoru se seznámíte s kdoulovcem, naučíte se ho rozeznávat od kdoule a zjistíte, jaké neuvěřitelně široké a chutné uplatněné má ve sladké i slané kuchyni. Dojde i na jeho sběr, skladování a pěstování.

Tajemství kvašení

Pojďte s Divoženkou v kuchyni nakouknout do tajů nekonečného vesmíru fermentace! Kvašení patří k nejstarším způsobům úpravy a konzervace potravin všeho druhu. Je snadné a navíc přináší převelice chutné a zdravé výsledky. V dalším, tentokráte prokvašeném, rozhovoru se seznámíte se základy kvašení zeleniny. Čeká vás postup kvašení ve vlastní šťávě, nádoby na kvašení, které máte určitě doma i nejčastější chyby. Těšit se můžete na spoustu kvasící inspirace a nápadů, jaké jedlé dary během roku k zelenině přidávat, a ukázky skvělých kvašeností, o kterých jste ani netušili, že se doma připravit dají.

 

 

Petra je botanička, nadšená zahradnice a tvořilka, poradkyně přírodních zahrad a propagátorka zdravých zahrad a jedlých balkonů plných života.
 
Zahrady a pěstování mě uchvátily už v dětství, vystudovala jsem zahradnictví a po vysoké škole jsem se díky kamarádce Hele Vlašínové v roce 1998 seznámila i s permakulturou a přírodními zahradami. S pěstováním po odchodu do Brna jsem začínala na sídlištním balkoně, později se mé pokusy a převádění teorie do praxe přesunuly na velkou zahradu za Brnem, po odchodu tatínka pak i na zahradu rodičů. Ráda experimentuji, mou vášní jsou pestré a živé zahrady, o živáčcích, jedlých rostlinách a semenaření také učím. Nejvíc mě baví pěstovat si vše sama, pozorovat vývoj rostlin od semínka do semínka a s tím souvisí i vášeň pro domácí semenaření a šíření osiv k dalším zájemcům. Učím o přírodních zahradách i vysokoškoláky a pedagogy, své znalosti šířím i cestou seminářů, přednášek, workshopů a exkurzí. Miluji taky tvoření všeho druhu, stará řemesla, fotografování a pozorování mikrosvěta. Ráda inspiruji druhé svou cestou za vysněnou zahradou nebo balkonem.

Jedlý balkon po celý rok

Nemáte zahradu a přesto byste chtěli zkusit sami nebo s dětmi vypěstovat svoje ředkvičky, hrášek, fazolky nebo bylinky a koření do kuchyně? Pokud máte alespoň balkon, terasu nebo okenní parapet, můžete letos začít. Mít jedlou minizahrádku na balkoně po celý rok není nic nemožného, ukážu vám, jak na to a určitě to společně zvládneme. Inspiraci načerpáte i díky příběhu našeho jedlého balkonu a včelek samotářek. 

Solární skleník prezentoval poprvé v r. 1991 v receptáři Přemka Podlahy. Jeho výzkumu se věnuje nejméně 30 let, kdy plynule navázal na výzkum svých předchůdců z Botanického ústavu ČSAV v Třeboni. Po té jej veřejnost svým zájmem v podstatě přiměla k tomu, aby začal tyto skleníky vyrábět pro běžné používání v zahradě. Od té doby skleníky ještě vylepšuje a dnes je jich mnoho typů. Solární skleník je výjimečný tím, že je v něm možné pěstovat zeleninu po celý rok a v létě je v něm o poznání méně horko, než v jiných sklenících. Proč, a jak vlastně funguje, se dozvíte v rozhovoru. 

Po 12 letech zkušeností v oboru zahradnictví jsem založil v roce 2016 malou rodinnou firmu Dawyck s.r.o.. V současnosti dodáváme stromy a solitery zahradnickým firmám po celé ČR. A protože nám záleží na ekologii, rozhodli jsme se na plantáži v Kralicích na Hané pěstovat rozchodníkové koberce pro všechny střechy.

Konečně dělám to, co mě baví 🙂

Zelené střechy

Dozvíte se nejen základní informace o Zelených střechách, ale také jakým způsobem se dá Zelená střechy založit. Odpovíme si na otázky, do kdy to zvládnu sám a kdy je lepší najmout profíky, zjistíme kolik nás to zhruba bude stát a co nás v průběhu realizace zelené střechy čeká.

Semenaření se věnuji přes deset let. Permasemínka jsem založil v roce 2015 s podporou své manželky. Nyní již pracujeme v týmu asi deseti lidí, od jara do podzimu převážně na poli, v zimě zase nejvíce času zabere čištění a pytlíkování semen spolu s balením zásilek. Kromě Permasemínek se věnuji i blogu Permazahrada.cz, který volně navazuje na web Potravinovezahrady.cz, kterému jsem se věnoval na začátku své cesty k semenaření.

Jan Vávra je vystudovaný kulturolog, který v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR sociologicky zkoumá vztah lidí k životnímu prostředí. Mezi jeho hlavní témata patří neformální produkce potravin na zahrádkách, uhlíková stopa domácností a obecně sociální aspekty klimatické změny. Výzkumu zahrádkaření a sdílení potravin se věnoval v nedávno ukončeném projektu Grantové agentury ČR "Prostory tiché udržitelnosti." S rodinou žije v Karlových Varech.

Student pražské techniky se zájmem o přírodu a zahrádkaření. Zabývám se vermikompostováním v bytech i na zahradách a provozuji žížalí farmu nedaleko od Prahy. Rád se s Vámi podělím o rady, jak správně vermikompostovat a jak si vyrobit vlastní žížalí čaj.    

Vermikompostování – aneb když žížaly pomáhají 

Zjisti, co to vůbec je vermikompostování a k čemu je dobré. Dozvíš se, jak správně založit vermikompost a co musíš udělat proto, aby se kalifornským žížalám v kompostéru dařilo. Kromě toho ti představím 100 % přírodní hnojivo žížalí čaj, které je výsledkem procesu správného vermikompostování a prozradím, jak si ho můžete doma sami obstarat!  

Jsem kavárenská povalečka, která se stala přírodovědkyní. Od dobré kávy mě však spolehlivě zvedne vidina úniku do přírody s dalekohledem na krku a určovací příručkou v ruce. Od malička miluji ptáky, ornitologie je mojí vášní i profesí. Momentálně jsem však hlavně máma na mateřské, která se snaží přitáhnout ptáky co nejvíce do života celé své rodiny. A to nejen různými výlety do přírody, ale také tvorbou ptačí zahrady, která nám všem přináší den co den tu pravou ptačí terapii. Společně s mým mužem jsme založili projekt Úniky za přírodou, ve kterém ukazujeme lidem cestu k přírodě prostřednictvím lásky k opeřencům.

Ptáci v zahradě

Přemýšlíte, jak obohatit svoji zahradu a přilákat do ní více ptačích sousedů? Chtěli byste jim poskytnout pestrou nabídku potravy, úkrytů i hnízdních příležitostí? Povíme si, jaké stromy, keře a byliny jsou pro ptáky vhodné. Dám Vám pár užitečných informací o ptačích budkách. Dozvíte se, jak ptáky správně přikrmovat a jak jim u Vás zajistit bezpečí. Ukážeme si, které druhy naše zahrady navštěvují nejčastěji, jak je snadno rozpoznat a jakých prvků chování si u nich všímat. Ptáci jsou totiž užiteční nejen našim zahradám, ale také nám samotným. Pestrá škála života, švitoření a ptačí zpěv je jednou z nejlepších terapií, jakou můžeme své neustále zaměstnané mysli dopřát.