Kongres Přírodních zahrad 2023

Vystudovala jsem zahradnictví - ovocnářství.  

Už od školy se mi nelíbil konvenční přístup k zahradám za hojného doprovodu postřiků, umělých hnojiv a přílišných zásahů do obdělávaného prostoru.  Nechtěla jsem obdělávat, ale opečovávat. Což se dlouho zdálo nereálné, protože jsem se nedokázala před staršími z rodiny prosadit. Zahrada se postřikovala i doma...

A tak jsem studovala témata přírodní zahrady a permakultury ještě dlouho před tím, než jsme si s mužem koupili vlastní zahradu.. 
A když se to stalo, naplnil mě pocit blaženosti...

"Tahle zahrada bude přírodní... Bude respektující, harmonická a v souladu s životem samým. A bude jedlá, efektvní a krásná zároveň." A pustili jsme se do toho.
A ONO TO FUNGUJE.

V tématu SMÍŠENÉ KULTURY si řekneme, proč a jak kombinovat rostliny na záhonech, co s čím se vzájemně podporuje a které rostliny se nesnesou. 
Dostanete taky tabulku VHODNÍ SOUSEDÉ ke stažení 

V tématu EXOTI V ZAHRADĚ se podíváme na exotické rostliny, které se hodí do českách zahrad. Podíváme se na to, pro co se pěstují a jaké mají nároky na pěstování. Můžou nám hodně pomoct v době, kdy se u nás významě mění klima. 

V tématu VYSOKÉ ZÁHONY se podíváme na to, kdy se vysoké záhony hodí, kdy ne a jak postupovat, aby pro nás byly přínosem, ne starostí navíc. 

Permakulturní zahradnice, bylinářka a lektorka na volné noze . Žije permakulturou od roku 1995, zakládá zahrady a komunitní weby, sbírá divoké i kulturní plodiny, z některých vaří ajurvédské masti a nejraději uchovává osivo starých a vzácných odrůd. V současnosti koordinuje Akademii permakultury ČR.

„Nebýt součástí problému je tím nejlepším řešením. “

Lidský hnůj

Používání kravského, koňského, kozího, nebo slepičího hnoje je pro nás v přírodní zahradě přirozené, nad tím se nikdo nepozastavuje. Ale když se řekne "lidský hnůj", většina lidí si vůbec nedokáže představit jeho reálné používání v praxi. Je to hygienicky nebezpečné? Existují pravidla, jak lidský hnůj bezpečně používat? Proč se do takového kontroverzního tématu vůbec pouštět? I to se dozvíme v tomto rozhovoru.

Mýty permakultury

Permakultura si v našem kraji právem získává větší a větší oblibu. To je pro naši krajinu skvělé. Ukazuje se však, že mnohé návody a postupy z knih u nás zase až tak dobře nefungují. Jak má vypadat permakultura pro českou zahradu? Ze kterých knih se dá čerpat, aby to pro nás bylo v praxi použitelné? Nejlepší je mluvit o tom s člověkem s mnohaletou praxí s permakulturními zahradami v Česku.

Věnuji se vzdělávání v oblastech krajinné a systémové ekologie, organickému pěstování a permakultuře. Nejvíce se zaměřuji na přirozené včelaření, šlechtění včel a rostlin, horké kompostování a zvelebování krajiny výsadbami stromů a keřů pro opylovatele.

Naše rodina pečuje o více než 4 ha zahrad, sadů a menších polí na Jižní Moravě. Na těchto pozemcích můžeme zkoušet, ověřovat a pozorovat nové nápady a postupy a přenášet zkušenosti do pěstitelské praxe. V naší dílně vyrábíme úly vhodné pro přírodní včelaření a v ateliéru projektujeme a vytváříme design výsadeb pro hospodářské pozemky.

Přirozené včelaření

Přirozené včelaření je přístup ke včelám, který hledá a nalézá oboustranně vyrovnaný a dlouhodobě udržitelný vztah mezi člověkem a včelstvem. Jedná se o styl, který vychází z biologie a ekologie včely medonosné, znalostí její evoluční historie a čerpá inspiraci z bohatých zkušeností místních včelařů po celém světě. Člověk má možnost poznávat včely a svou krajinu de novo skrze jedinečné zážitky díky tomu, že jim umožní projevit se v přirozenějších podmínkách a okolnostech. Včely na všechny otázky v oboru včelařství již znají nejlepší odpovědi, tak je tímto způsobem můžeme nechat opět promlouvat.

Nadšenou uživatelkou ploskořezů již přes 17 let. Má zkušenost s ploskořezem jak na úrodné černozemi a na písku pouště na Ukrajině, tak na horském pozemku v Bílých Karpatech.

Spolu se svým manželem Petrem Ch. Hradilem se ploskořezy zabývají s nadšením a v přesvědčení, že tím prospívají Člověku a Zemi.

Se svými sedmi dětmi stavějí svůj rodový statek, budují svou soběstačnost.

Ploskořez - bájný zahradní nástroj z Ruska.

Ploskořez je zahradní nástroj, který si velmi pochvalují zejména majitelé přirodních a permakulturních zahrad. Mnozí ho považují za nenahraditelného multifunkčního pomocníka při opečovávání zahrady. 
Pohovoříme o tom, co to je ploskořez, proč je tak oblíbený a k čemu vůbec slouží.  Podíváme se na jeho různé varianty a na to, jak se vyznat v tom, který typ na co je, jaký typ je nejvhodnější pro vaše podmínky.  Věříme, že když zkusíte s ploskořezem pracovat stejně jako my, nepustíte ho z ruky.

Jmenuju se Denisa Šimlová. Jsem nadšená fermentační experimentátorka a vášnivá sběračka jedlých darů přírody. Věřím v domácí jídlo, přírodní hojnost a malé krůčky k soběstačnosti. Přestěhovali jsme se z Prahy na Kokořínskou do staré roubenky, kde neustále zkoumám, co jedlého a léčivého u nás roste a jak to můžeme tradičními i moderní způsoby zpracovávat. S radostí a nadšením o tom píšu jako "Divoženka v kuchyni" na sociálních sítích a na www.divozenkavkuchyni.cz. Pořádám živé i on-line kurzy kvašení zeleniny, bylinek a ovoce a jedlé procházky.

Tajemství kvašení

Pojďte s Divoženkou v kuchyni nakouknout do tajů nekonečného vesmíru fermentace! Kvašení patří k nejstarším způsobům úpravy a konzervace potravin všeho druhu. Je snadné a navíc přináší převelice chutné a zdravé výsledky. V dalším, tentokráte prokvašeném, rozhovoru se seznámíte se základy kvašení zeleniny. Čeká vás postup kvašení ve vlastní šťávě, nádoby na kvašení, které máte určitě doma i nejčastější chyby. Těšit se můžete na spoustu kvasící inspirace a nápadů, jaké jedlé dary během roku k zelenině přidávat, a ukázky skvělých kvašeností, o kterých jste ani netušili, že se doma připravit dají.

Petra je botanička, nadšená zahradnice a tvořilka, poradkyně přírodních zahrad a propagátorka zdravých zahrad a jedlých balkonů plných života.
 
Zahrady a pěstování mě uchvátily už v dětství, vystudovala jsem zahradnictví a po vysoké škole jsem se díky kamarádce Hele Vlašínové v roce 1998 seznámila i s permakulturou a přírodními zahradami. S pěstováním po odchodu do Brna jsem začínala na sídlištním balkoně, později se mé pokusy a převádění teorie do praxe přesunuly na velkou zahradu za Brnem, po odchodu tatínka pak i na zahradu rodičů. Ráda experimentuji, mou vášní jsou pestré a živé zahrady, o živáčcích, jedlých rostlinách a semenaření také učím. Nejvíc mě baví pěstovat si vše sama, pozorovat vývoj rostlin od semínka do semínka a s tím souvisí i vášeň pro domácí semenaření a šíření osiv k dalším zájemcům. Učím o přírodních zahradách i vysokoškoláky a pedagogy, své znalosti šířím i cestou seminářů, přednášek, workshopů a exkurzí. Miluji taky tvoření všeho druhu, stará řemesla, fotografování a pozorování mikrosvěta. Ráda inspiruji druhé svou cestou za vysněnou zahradou nebo balkonem.

Hmyzí pomocníci v přírodní zahradě

Rozmanitá a pestrá přírodní zahrada je rájem mnoha živočišných druhů. Jsou mezi nimi tvorové chtění  a pro člověka "užiteční", ale také ti, které nevídáme na našich pěstovaných plodinách moc rádi. Kteří hmyzí pomocníci nám mohou být v zahradě ku propěchu? Jak je poznáme a co pro ně můžeme udělat, abychom si je na zahradách udrželi? To všechno a spoustu dalších zajímavostí "Ze života hmyzu" se dozvíte v mém kongresovém příspěvku.

Semenaření se věnuji přes deset let. Permasemínka jsem založil v roce 2015 s podporou své manželky. Nyní již pracujeme v týmu asi deseti lidí, od jara do podzimu převážně na poli, v zimě zase nejvíce času zabere čištění a pytlíkování semen spolu s balením zásilek. Kromě Permasemínek se věnuji i blogu Permazahrada.cz, který volně navazuje na web Potravinovezahrady.cz, kterému jsem se věnoval na začátku své cesty k semenaření.

Jsem máma, která miluje tvoření dobrot a jedlých dárků z tradičních i netradičních zdrojů. Díky studium tradiční čínské medicíny jsem získala potřebný vhled i do celostní medicíny. Jídlo díky tomu vnímám spíš jako prevenci či lék. Projekt Plná spížka vznikl pro lidi, kteří chtějí převzít odpovědnost za své zdraví či potravinovou svobodu. Jednoduchou formou učím lidi, jak si můžou zdravě a hravě zpracovat sezonní suroviny (ovoce, zeleninu i bylinky) nejen na zimu, ať už mají či nemají vlastní zahradu. Ráda je inspiruji, jak si z vlastních zásob můžou například vykouzlit skvělý oběd či famózní dezert pro návštěvu. Ani kváskové pečivo pro ně už nemusí být strašák. A hlavně můžou to zvládnou i s rozvernými dětmi.

Volám sa Diana Mozoláková a som autorkou projektu Divoká strava, kde inšpirujem ľudí, ako zaradiť divoké jedlé bylinky aj do našej stravy. Milujem hľadanie spôsobov ako prepojiť lásku k prírode a domácu stravu pre dosiahnutie maximálneho benefitu pre zdravie detí a celej rodiny. Mojím najväčším životným koníčkom je práca s divokými jedlými bylinami na všetky spôsoby a snažím sa ľudom ukázať, že bylinky sa dajú využiť aj inak, ako usušené v bylinkovom čaji s medom.

Bylinky či iné plody z lesa tvoria odjakživa prirodzenú súčasť našej stravy. Náš organizmus na ne reaguje úplne prirodzene. Ale niečo vo vás stále drží ruku na ručnej brzde a bojí sa ju pustiť. Ich účinky boli potvrdené veľakrát. Zmienky o nich boli nájdené aj na starých egyptských papyrusoch, ako aj v afrických, čínskych a indických kultúrach, kde opisujú terapeutický účinok rôznych zmesí z rastlín. Človek sa pokúšal uzdraviť žutím kôry, koreňov, listov a plodov rastlín už tisícky rokov pred naším letopočtom.

Absolvent střední průmyslové školy elektrotechnické, napříč tomu již od mládí obecně zájem o stromy, a speciálně o stromy jedlých kaštanů, svoje první stromy jsme zasadil ještě před r. 1989. Zajímám se o tuto problematiku celý život, mám za tu dobu hodně kontaktů a přátel v zahraničí ( Francie, Itálie, Rakousko, Slovensko ), od kterých stromky kupuji a které také i navštěvuji.  Jsem spíše praktik a o problematice těchto stromů jsem získal za tu dobu hodně zkušeností, co se týká odrůd, pěstování , výsadby, kombinace odrůd, sklizně a způsobu zpracování v různých oblastech.

Jsem designérka okrasných zahrad, autorka online kurzů, které vás naučí, jak si efektivně a harmonicky rozvrhnout prostor zahrady a jak vybrat a nakombinovat rostliny přesně pro svoje záhony. Učím a ukazuju možnosti, tipy, triky a vychytávky, díky kterým při tvoření zahrady ušetříte peníze, čas i nervy. A vytvoříte si tak sami úžasnou zahradu, kterou budete milovat v každém ročním období, a na které se neudřete.

Věřím, že každý můžeme mít své vysněné dechberoucí okrasné záhony, které budou zdobit zahradu celoročně, nejen pár týdnů v roce, kdy trvalky kvetou.

Správně vybrané a nakombinované kytky budou zdobit zahradu většinu roku (i v zimě). Díky tomu také nebudete muset strávit léto v kleče nebo s ohnutými zády, abyste ty okrasné záhony udrželi krásné.

Jsem původem bioložka, ale vždycky mě zajímalo psaní, zahradničení, životní prostředí a spekulace o tom, jak by mohla lidská společnost fungovat na úplně jiných základech a s odlišnými hodnotami. Ve svém spisovatelském působení jsem prošla scifistickým, feministickým a konečně environmentálním obdobím. Jako editorka jsem sestavila například třídílnou Encyklopedii soběstačnosti pro nakladatelství Triton.

V permakultuře působím od roku 2007, v letech 2010-2020 jsem se podílela na vedení spolku Permakultura CS, v roce 2018 jsem získala britský diplom pokročilého permakulturního designéra – DAPD. Učím kurzy a poskytuji konzultace z oblasti městských přírodních zahrádek, jsem certifikátorkou přírodních zahrad pro spolek Přírodní zahrada. Ekovýchovu a ekozahradničení si v praxi užívám také se svými třemi vnoučátky.

Mojmír Vlašín, (1954) rodák z Brna. Vystudoval  přírodovědeckou fakultu (obor biologie) na Masarykově univerzitě v Brně . Studium  zakončil vědeckou hodnotí RNDr  V letech 1996 až 2019  pracoval   v Ekologickém institutu  Veronica v Brně  jako ekolog , zoolog a jako manažer projektů.. Krátce  pracoval také v České televizi jako odborný redaktor (Nedej se).  Na FSS MU (Fakulta sociálních studií Masarykovi university) učí jako externista od roku 2000. Od roku 2006 do roku 2018   byl statutárním zástupcem (předseda představenstva) Lesů města Brna. Pět volebních období byl zastupitelem města Brna.

Jak můžeme i my, na vlastní zahrádce, biodiverzitě pomoci?

* Ekologické trávníky se skládají ze směsi nízkých travních odrůd a často je jejich součástí i plazivý jetel pro svou schopnost zadržovat vláhu.
* Bylinné trávníky, které obsahují rozmanité druhy vytrvalých, velmi často i léčivých bylin.
* Výsadba  různých druhů zeleniny vedle sebe.
* Výsadba okrasných květiny. Nejen, že dobře vypadají, ale mnohé z nich přirozeně odpuzují nechtěné živočichy a to bez chemie: lichořeřišnice odpuzuje mšice, křen nevoní mandelince bramborové, kopr působí proti běláskovi zelnému. Pestré pásy medonosných druhů květin je možno vysadit i do ovocných zahrad. Nalákáte opylovače a podpoříte stromy v tvorbě plodů.
* Založit hadník!  Nejlepší způsob založení hadníku je za pomoci čtyř sekcí drátěného plotu - to je pletivo upevněné do rámu 1 x 2 metry.
* Zahradní jezírko
* Suché zídky a gabiony

Jsem zahradník s vášní pro spoustu rostlin. Vystudoval jsem zahradnickou fakultu v Lednici a pobýval na prestižním studijním pobytu v Královské zahradnické společnosti ve Wisley. Vedu rodinné zahradnictví v Droždíně u Olomouce, kde starodávným způsobem nabízíme zvláště široký sortiment exotických i domácích dřevin, trvalek ovoce a také méně známého ovoce. Zajímají mne zejména skalničky, hajničky, exotické kapradiny a ikonický rod afrických píchošů rodu Encephalartos. S rostlinami i Zemí rozmlouvám jako rovný s rovným.

Ondřej je neúnavný propagátor čmeláků, jejich ochrany a chovu.

Z původního koníčku se pro něj téma “čmeláci” stal takřka předmět životní náplně a energie. Je zakládajícím členem spolku Čmeláci PLUS z.s. který toto téma dále rozšiřuje. Ondřej je aktivní v řadě projektů, v médiích, spolupracuje s dalšími spolky, s odbornými organizacemi, s univerzitami s legislativou. Společně s přáteli a s komunitou čmeláčích nadšenců, tedy “bombusofilů“, se snaží šířit povědomí o čmelácích a nutnosti jim pomáhat.

“O čmelácích, o lidech”

Přednášející provede posluchače báječným a pro někoho neznámým světem čmeláků a ukáže, že to nejsou jen milí a dobráčtí tvorové, ale že jsou opravdu nesmírně zajímaví a prospěšní.

Průřezová přednáška se nebude věnovat jen čmelákům na zahradách, ale otevře některé části života čmeláků, které nejsou běžně známy a které se čmeláky souvisí.

Posluchači se také dozví, co mohou udělat, aby se jejich zahrada ale i obecní plochy či jejich okolí stalo rájem pro čmeláky a pro další hmyz.

Spolumajitel firmy Symbiom s.r.o. a vystudovaný agronom, vášnivý zahradník, milovník přírody, cestovatel a turista.

Internet pro rostliny – prospěšné půdní houby

Rozhovor o tom, jak pomocí půdních hub usnadnit rostlinám i stromům přístup ke kvalitní výživě a tak zlepšit jejich zdraví, prosperitu a plodnost. 

Nadšená pěstitelka zeleniny bez rytí na velmi malém prostoru. Lektorka projektu: Jedlá zahrada Olomouc. Bydlí v Droždíně u Olomouce. Už 7. rokem spolu s manželem a dvěma malými syny tvoří permakulturní zahradu u pasivního domu postaveného svépomocí. Specializuje se na maximalizaci výnosů z každé plochy v čase a prostoru. Baví ji pestrost zeleniny, hlavně rajčat - každý rok zkouší další nové odrůdy - aktuálně více jak 150 a letos vyzkouší dalších 80. Miluje permakulturu za její holistický přístup a naději na lepší budoucnost. Prošla mnoha dílčími kurzy a úplný kurz permakulturního designu absolvovala v CEPEI. Aktuálně ze skupinou sousedů tvoří SouSad - přírodní sad z místem pro setkávání v Droždíně. Tvoří a lektorují permakulturní kurzy a workshopy v rámci projektu: Jedlá zahrada Olomouc.

Jsem magistra farmacie a vášnivá bylinkářka. Mám tři malé děti a určitě aspoň třistatřiatřicet velkých snů. Jedním z nich je pomáhat lidem na cestě k jejich pevnému zdraví a životní pohodě. A protože jsem žena činu, uskutečňování tohoto snu je mojí hlavní pracovní náplní. Založila jsem online projekt, ve kterém pořádám kurzy o léčivých rostlinách, józe a ajurvédě.

Baví mě inspirovat se v hloubkách bylinářských tradic a předávat dál postupy ověřené moderní vědou.

Tinktury a masti po domácku

Vypěstuješ nebo nasbíráš každý rok nějaké bylinky, ale umíš je jen nasušit na čaj? Zkoušela jsi nakládání do oleje nebo domácí mast, ale nadšená z toho byla jen plíseň? V tomto rozhovoru se dozvíš základní pravidla přípravy rostlinných tinktur a mastí. Koloikaprocentní má být alkohol. Kde ho sehnat ve vysoké kvalitě. Jaký tuk použít jako základ masti. Co je to krém. Emulgátor není terminátor. A naučíš se také připravit si vlastní měsíčkový olej, kterým ošetříš podrážděnou kůži dospělých i dětí a tinkturu z třapatky pro posílení imunity.

Sme Katka a René, dvaja mladí ľudia, ktorí sa rozhodli nežiť bežný život dnešných mladých ľudí, ale vrátili sa ešte o niekoľko generácií dozadu.
Od roku 2018 na polosamote Podpolianskych lazov budujeme farmu a plníme si tak svoje sny.
Reného každodenný život, okrem farmárčenia, zamestnáva aj podkúvanie koní po celom Slovensku, čomu sa, ako certifikovaný podkúvač, venuje už pár rokov.
Katka sa zas venuje malým farmárom, Miškovi a Sáre a bežnému chodu farmy, čo v skratke znamená nakŕmiť, podojiť a skontrolovať zvery na dvore.
Od začiatku sa riadime spontánnosťou a do všetkého sa vrháme po hlave, takže keď dostaneme nápad a nadchneme sa preň obidvaja, ideme do toho.
,,Skoč a krídla roztiahneš cestou. " to je motto, ktoré nás najviac vystihuje a neraz sa nám potvrdilo, že ak niečo chceme, netreba nad tým príliš rozmýšľať, jednoducho treba ísť do toho a ono sa to už nejako udeje samo.

Vystudovala permakulturní design a aplikuje ho v praxi. Věnuje se tématům soběstačnosti a samoudržitelnosti. S tím souvisí i hospodaření s vodou na pozemku. 
Rozhodla se zpropagovat v Čechách prastarý způsob zavlažování rostlin v zahradě pomocí hliněných nádob zvaných Olla. 
Miluje vše, co podporuje přirozené procesy v zahradě a tím je i Olla. 

Andrej Svoboda je odborník na pěstování hub. 

Je množitelem mycelia užitkových hub, které si lidé mohou sami vypěstovat. Lidé si tak mohou pěstovat vlastní houby k jídlu na zahradě, na balkóně, nebo i v bytě či domě. Natáčí instruktážní videa, jak může být pěstování takto připravených hub jednoduché. 

V rozhovoru zjistíte, že nejen hlíva ústřičná se dá cíleně pěstovat doma, nebo v zahradě. Takových hub je mnoho. Jsou nutričně významné a některé jsou uváděné i jako léčivé. 

Při rozhovoru uvidíte fotografie tradičních i netradičních hub, které si možná budete chtít pěstovat i u Vás doma.