Už si nechci blokovat hojnost
Úvodní video, začni ZDE:
DEN 3
Obsah celé výzvy podléhá autorským právům a žádné z videí nesmí být nikde veřejně promítáno, ani jinak zveřejněno bez písemného souhlasu autorky.
Pojď společně na cestu BOHATÉ ŽENY
Podrobnosti o kurzu Bohatá žena se dočteš ZDE
"Peníze už pro mě nejsou strašidelným tématem..."
"Lenčin kurz byl opravdu skvostem...
...její vizualizace vedou opravdu do hloubky..."
,,Nepodělíš se, já se příště taky nepodělím. Dej mi a já Ti dám taky,” mi přijde jako špatný návyk.
Když mi někdo něco nedá, přeci neznamená, že já budu příště stejná.
Naopak rozumím tomu, že se někdo o svou dobrotu nechtělo
podělit, protože mu to chutná a sám nemá dostatek, natož aby se ještě dělil, když prostě NECHCE. Kdežto mě příště může pro radost a uspokojení stačit 5 bonbónů a zbylé mohu s radostí rozdělit ostatním, protože chci, ale nemusím.
Dávám protože chci. Neočekávám nic na oplátku, protože to není ničí povinnost.
Nedávám, protože teď nechci. Ale neznamená to, že se ke mě druhý příště zachová stejně. I dítě by se mělo učit, že to co získal/dostal, je jen jeho, ale pokud chce, může se podělit s druhými, protože tím ostatním udělá velikou radost a pochutnají si všichni společně, ale samozřejmě nemusí se dělit, když nechce. Může se podělit třeba s něčím jiným, příště. 🙂
Ano, „něco za něco“ se mnou taky nerezonuje. Já dávám, protože mně to přináší úžasné pocity, které jsou občas až fascinující a nikdy neočekávám, že dostanu něco nazpět. Já už dostala a vychází to ze mě. Proto už představa, že bych měla dostat něco nazpět od nekoho, kdo to ani nemysli upřímně, ale znovu neco očekává, mě spíš děsí. .